Neziderské potloukání...

03.10.2012 17:08

Uplynulý prodloužený víkend jsem trávil společně s několiga kamarády v národním parku Neziderské jezero. Tato v Evropě zcela vyjímečná lokalita se nachází jen nedaleko našich hranic na území Rakouska a Maďarska.

O této lokalitě toho bylo napsáno už mnoho, proto si dovolím přidat odkaz, na stránky Roberta Doležala, který to shrnul odborně a věcně-

www.birdwatcher.cz/rakousko.html

Naše výprava tentokrát čítá 4 členy. Až později dokážeme ocenit, že tentokrát vyrážímě dva ptáčkaři a dva arachnologové (pavoučkáři). Nejdřív vás tedy seznámím kdo že to u Nezideru byl. Řidič a hlavní organizátor výpravy, zkušený ornitolog a politický diskutér Karel, dále pavoučí guru, člověk který za svými osminohými kamarády cestuje po celém světě Standa, Standův učeň Kuba a kdo umí počítat do čtyř už ví, že tím posledním jsem já. Hned ráno máme menší zdržení. Standa totiž nějak vytěsnil že odjíždíme po sedmé a počítal s desátou. Chyba lávky, Karel ho nekompromisně budí a rozespalý pavoučkář už nestíhá osmažit řízky, které si svědomitě nachystal. Láhev domácí dezinfekce ovšem zapomenuta není! Nabíráme v Dubňanech benjamínka výpravy Kubu a míříme směrem na Slovensko, uháníme po dálnici a za chvilku už nás vítá Rakousko. Naprostou dominantou jsou všudypřítomné větrné vrtule, které našim sousedům vyrábějí elektřinu. A že se jich jen okolo nás vrtí desítky! A potom už se v dálce zaleskne hladina ohromného jezera. Jako první nám chce Karel ukázat špičkově vybavené informační centrum v Illmitzu. 

Budova centra je jako nová a vybavení špičkové! Prakticky všechny prostory jsou volně dostupné, máme možnost si projít knihovnu, přednáškový sál a prohlédnout si spousty informačních tabulí a expozic. Mě osobně nejvíce nadchla vitrína s optikou od Swarovského. jak říká Karel-F1 mezi optikou! Každý nafasujem nějaké reklamní letáky a jedeme k prvnímu jezeru. 

Prvním jezerem, kam se jedeme podívat je jezero  Lange Lacke. Bohužel je následkem sucha totálně vyschlé. Alespoň potkáváme dvojici cyklistů z Česka, kteří nám dávají tip na jediné podle nich nevyschlé jezero- Zick See. Přejíždíme tedy k jezeru, u kterého je kemp a parkujeme na blízkém parkovišti. Už zdálky vidíme vytouženou vodní hladinu a na ní tisíce hus velkých. Při prohlížení jezera stativákem, nacházíme více něž stovku tenkozobců opačných a možná desítku kolih velkých. Jsou zde i někteří běžnější bahńáci jako vodouši tmaví,jespáci obecní a bojovní. Břeh lemuje alej mohutných akátů, ze kterých za jasného dne vyráží na lov netopýři rezaví. Fotit se nám je nedaří, i když máme namířeny fotoaparáty přímo na jejich dutiny. Jsou velice rychlí......Bohužel!

Přejíždíme do oblasti Hansag, kde se by se mohly vyskytovat vysnění dropy. Tento ptačí kolos je už velice vzácný, z naší republiky už vymizel úplně. Projíždíme po silnici a děláme časté zastávky. Hledíme do polí a pátráme po dropech. Bohužel kromě mnoha bažantů a srnčí zvěřě nenacházíme nic. Přijíždíme k říčce která je hranicí mezi Rakouskem a Maďarskem na místo zvané Brücke von Andau. Přes říčku vede dřevěný mostek rovnou do Maďarska. Využíváme toho a navštěvujeme další stát :-) Den už se pomaličku chýlí ke konci a nás začíná trošičku tlačit čas. Musíme si najít místo pro nocleh. V parku by se spát venku nemělo, ale není zbytí. Jako naprosto parádní místo se nám jeví nádherná pozorovatelna, která ještě voní novotou a je zhotovená opravdu precizně! Pro náš účel naprosto skvělá. Dole stolek, lavice a nahoře v patře krásné zastřešené místečko na spaní s výhledem. 

Večerní dýchánek s lahodnou domácí slivovičkou , by vydal na samostatnou kapitolu. Nejhorší nebo snad nejlepší? bylo to, že ať jsme rozvinuli jakékoli téma, vždycky jsme skončily u politiky. A můžete mi věřit, nebylo to veselé povídání. Daleko více nás pobavily historky Standy z jeho expedic po celém světě. Moc se mi líbila ta, jak si někde tuším v Brazilském pralese nechali nachytat od místních domorodců pavouky. Ovšem nečekali, že jim je napřed připraví jako moc chutnou ňamku! No nebudu ten večer moc rozebírat, co se na pozorovatelně upeklo, to se tam taky snědlo .-) O našem psychickém stavu svědčí dobře to, že jsme usínali při skladbě Roots Bloody Roots od Sepultury. Ale buďte v klidu, hrála jen z mobilu a pěkně pijánko...

Brzy ráno, tuším něco po páté, nás budí šleha z brokovnice hned pod pozorovatelnou. Slyšíme motor a nějaké auto odjíždí. Zřejmě pozdrav místního nimroda českým táborníkům. Horší bylo že před sedmou se na pozorovatelnu nahrnula asi desítka Rakouských turistů v doprovodu dvou strážců parku. Všichni na krku swarováky a na rtech-morning :-) Rychle balíme a s úsměvem opouštíme naši provizorní ubytovnu. 

Druhý den nám počasí moc nepřeje,je zatažené, občas poprchá .Přesouváme se k vyschlému jezeru Zick Lacke. Tady si na své přicházejí naši pavoučkáři. Obchází pomyslné břehy vyschlého jezera a hledají nory slíďáků tatarských. Tento náš vůbec největší pavouk žije v zemních norách a můžu s klidným svědomím říct, že bez odborníků, bychom neviděli ani chlup!

Ale jak vidno, úspěch se dostavil. Krásné samičky slíďáků byly pomocí stébla trávy vyhnány z úkrytů a nadšně dokumentovány!

Velkou radost nám dělal nedaleký vinohrad. Při pozorování ohromného hejna špačků, kteří brali vinohrad útokem, jsme naznali, že nějaký ten hrozen pro naše osobní potěšení se v tom množství ztratí!!

Chvílemi se ukázalo sluníčko a svět byl hned veselejší! Fotím vinohrady a taky Štefana, který se všemožně snaží uhájit vinohrad, před nálety nepřátelských špačků! Bylo celkem ohromující sledovat letecké umění tohoto ochránce vinohradů! Naletoval přímo nad obří hejno a házel do něj z otevřeného okýnka petardy...

A ještě onen vihohrad...

Objíždíme autem blízké jezera, která jsou ale beznadějně vyschlá! U jednoho z jezer, které musí být na jaře, kdy je dostatek vody a tím i ptáků jistě ornitologicky úžasné nacházíme pod dřevěným ochozem kešku. V deníčku je i vzkaz od dalekého Nového Zélandu. Jezero se  jmenuje  Oberstinker See. Cestou jsme se zastavili i přímo u ohromného hlavního Neziderského jezera. Je zataženo, ale i tak fotíme poměrně nebojácné racky chechtavé a mladého racja bělohlavého....

V pozdním odpoledni jsme se zastavili v hodpúdce u jezera Lange Lacke. Jedno pivko pro lepší spaní a přesunujeme se k pozorovatelně. Jelikož je počasí hodně nestálé, uleháme pod střechou pozorovatelny. Vedeme smysluplné rozhovory při vínečku a večer neuveřitelně rychle utíká....