Sejdeme se na Pálavě...

Dovedu si představit, že blog, kde se objeví novej článek po půl roce, může být svým způsobem mrtvý blog, ale já se nedám a na radu Dr. Hause se pokusím ho resuscitovat. A to reportem ze včerejší výpravy na Nové mlýna a Pálavskou Soutěsku. Jen předesílám, že v sobotu naše škola pořádala ples a já se vrátil ve tři ráno , abych už o šesté vyrážel směr nádrže. Jedem ve třech Ondra, Aleš a já. Ondrovi budík klasicky nic neříká, tak nabíráme menší skluz. O nic důležitého jsme ale nepřišli! Na nádrže přijíždíme se svítáním a užíváme si kouzelné, ale hodně mrazivé svítání..

Ještě jeden pohled na legendární kostelíček v ranním světle..

Voda na jezerech je zčásti zamrzlá, ale je i spousta volné hladiny, na které se drží hejna ptáků. Stativákem nacházíme hoholy severní, morčáky malé a velké, poláky kaholky a spoustu březňaček a racků. Je kosa jak z rusova nosa, tak se přemísťujeme na hráz k Dolním Věstonicím. Pomalu jedeme po hrázi Dolní nádrže k volné hladině, na které je další velké hejno ptactva. Pozorujeme první dvě potáplice malé, párek poláků malých a hlavně dvě hoholky lední. Hoholka je malý druh kachny u nás pravidelně zimující v malém počtu. Ještě nikdy jsem ji nevidě a teď pozoruji krásně nasvícené hoholky stativákem. Užívám si to, ale už nás začíná znásilňovat mráz. Některým neomaleně vniká do pohorek a náš benjaminek si ho pouští k tělu úplně. Jdeme tedy do auta a přejíždíme po hrázi ke Strachotínu. Jdeme jen kousek, v křoví okolo pozorujeme několik červenek a Aleš zahlédl i budníčka. Nad nádrží občas přelétne mořský orel. Před námi pluje dvanáct labutí a mi se snažíme odečíst  kroužky, kterými jsou některé značené. Je to jednoduché, kroužek nafotit a z displeje odečíst. Jsou to samé domácí labutěnky. 

Otepluje se, svítí sluníčko a mi se rozhodujeme navštívit Soutěsku. Kluci tam nedávno pozorovali dvě pěvušky podhorní, tedy druh, který se u nás občas v zimě objeví, ale já ho tak jako mnoho dalších druhů ještě neviděl. Navíc sněhem poprášená a sluncem nasvícená Pálava je nádherná! Vyrážíme směrem k Soutězce a začíná se oteplovat. Když vidím tu rozsáhlou plochu, kde všude se může pěvuška zdržovat, všechny ty skalní stěny a strže, nejsem moc optimista, co se nalezení pěvušky týká. Pomallu šplháme nahoru, rozhlížíme se , fotíme výhledy a po pěvušce zatím ani stopa. 

Ondra balancuje mezi životem a smrtí....

Aleš, to je pan fotograf!

Pár výhledů na zmrzlé Pálavské kopečky :-)

No a jak to dopadlo s pěvuškou? Nakonec dobře. Pěvuška se nám ukázala, ale nechtělo se jí moc pozovat nadšeným fotografům. A když jsem se nakonec dostal na dostřel, zjistil jsem, že mám fotky silně podexponované. Moje chyba, ale mrzí to dost. Musel jsem to hodně tahat ze stínů a na kvalitě fotek je to znát. Přes to mám z fotek radost, před lety bych si ani nepomyslel, že se mi takový druh podaří vyfotit!

Je pravda, že už se na mě začíná projevovat spánkový deficit a mám energie asi jako energetický nápoj va akci za 7 kč. Ale cesta zpátky k autu je z kopce, tak utíká celkem rychle. Vyrážíme k domovu, ale nedá nám to a ještě zjíždíme k Dolní nádrži, kde objevil Aleš bystrozraký další oko plné ptáků. Na hladině je celkem obligátní zimní sestava ptactva, ale radost nám dělá skupina hned devíti potáplic severních, které společně loví. Přejíždíme ještě o kus dál k takzvaným vratům, ale na to už nemám, zůstávám v autě a kluci jdou samotní, sice se mi snaží po návratu namluvit, že viděli kachnici bělohlavou, ale to bych ty dva týpky nesměl znát. To byla už úplně poslední zastávka a následuje cesta domů. 

Poslední fotečku fotil Aleš, takže je na ní kromě Ondry i moje maličkost...